Popis
Duchovní kantáta pro sóla, sbor a orchestr vznikla jako výraz bolestných zážitků po smrti Dvořákovy dcery Josefy (září 1875). Ke konečné stylizaci díla se autor vrátil hned po novém těžkém zásahu osudu, když v létě 1877 odešly těsně za sebou dvě z jeho prvních dětí. Dvořákovo zhudebnění středověkého pašijového textu Jacopona di Todi je neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků, vedle toho však zaznívá běžně v koncertních provedeních. Rozvržena v deset samostatných dílů, z nichž pouze oba krajní jsou tematicky spojeny, je tato kantáta lidsky prostým a upřímným, do značné míry realistickým, ale přitom velkorysým obrazem citových pochodů z hlubin drásavého utrpení k výšinám soucitných modliteb. Tím i svými hodnotami ryze hudebními je zároveň z nejúchvatnějších a nejúspěšnějších duchovních děl ve světové hudbě.
Obsah:
Dvořák Antonín:I. Quartetto, Coro. Andante con moto (Stabat Mater dolorosa)
Dvořák Antonín:II. Quartetto, Andante sostenuto (Quois est homo, qui non fleret)
Dvořák Antonín:III. Coro. Andante con moto (Eja, Mater,fons amoris)
Dvořák Antonín:IV. Basso solo, Coro. Largo (Fac, ut ardeat cor meum)
Dvořák Antonín:V. Coro. Andante con moto, quasi allegretto (Tui Nati vulnerati)
Dvořák Antonín:VI. Tenore solo, Coro. Andante con moto (Fac me vere tecum flere)
Dvořák Antonín:VII. Coro. Largo (Virgo virginum praeclara)
Dvořák Antonín:VIII. Duo, Larghetto (Fac, ut portem Christi morgtem)
Dvořák Antonín:IX. Alto solo. Andante maestoso (Inflammatus et accensus)
Dvořák Antonín:X. Quartetto, Coro. Andante con moto (Quando corpus morietur)
